Jak se vyšvihnout v kreativní činnosti? Kraďte

Knih, které vám poradí, jak vytrvat v kreativní profesi a nevyhořet, není nikdy dost. Po motivaci a nových podnětech v takovém zaměstnání občas lačníte jako žíznivý po sklenici vychlazené citronády. Na knížku Austina Kleona "Kraďte jako umělec" jsem narazila vloni na blozích, sociálních sítích ostatních copywriterů a několika konferencích. Když se nám ale objevila ve firemní knihovně, zrovna jsem nejásala. K tenkým knihám se spoustou obrázků, velkými nadpisy a trochou textu bývám skeptická. Výjimku tvoří jen tahle.



Občas se prostě nechám převálcovat doměnkami. Jarda Dušek by mě nepochválil. Knihu jsem nejdříve prolistovala a pak založila mezi ostatní. Jenže pak jsem si vzpomněla na radu Vivienne Westwood. Má milovaná návrhářka na téma kopírování totiž kdysi poznamenala:

"When it actually comes to the designing, people all want to throw it away and say, "I've got to do something different", the grande dame of British punk said in a Fashionista interview. "I taught fashion, and I started off getting students to copy things." - zdroj

To mě trochu obměkčilo. Navíc tenká knížka budící pozornost v oboru je lákavě snadnou kořistí. Takže jsme spolu nakonec strávily celkem fajn neděli. Určitě se hodí každému, kdo lační po motivaci neustat v tom, co dělá, a pak taky těm, kteří s kreativní prací začínají.

V knize "Kraď jako umělec" nic převratného nenajdete. Ale je to milá vzpruha pro všechny kreativní duše. 

Po přečtení druhé knihy Austina Kleona se žádný Aha efekt nedostaví. Na druhou stranu je knížka hezky udělaná, takže si během vstřebávání nenáročného obsahu příjemně odpočinete. Trefně popisuje spoustu situací a faktů, které si neradi přiznáváme. Ale všichni, kdo pracujeme na něčem kreativním, o nich moc dobře víme.

1. Kreativní práce je dřina, které svědčí rutina. 

Je jedno, jestli se kreativní činností živíme nebo se jí věnujeme ve volném čase. Spousta z nás ví, že se kreativní proces už dávno nepodobá divokému večírku z dob legendárního newyorského klubu Studio 54. Proces kreativní práce vypadá lépe na Instagramu než v reálu. Většinou totiž člověk sedí shrbený u počítače, potí nápady, běhá ve stresu po schůzkách, hledá ideální záběr pro fotku nebo šroubuje kompozici obrazu.

Proti syndromu vyhoření spíše než večírky spolehlivě funguje dobrý spánek, pohyb, pevný pracovní řád a bezohledná vytrvalost. Nudou se mi chce zvracet, jen to píšu :) Bohužel jsem postupem času došla k tomu samému :)
"Romantická představa o geniálních tvůrcích skotačících na drogách a spících s kdekým už vyčpěla. Je leda pro nadlidi a pro ty, co chtějí umřít mladí. Kreativní práce vyžaduje spoustu energie. A ta ti bude chybět, pokud jí budeš plýtvat jinde." - str. 127
"Žijte pravidelný a spořádaný život, abyste mohli být divocí a nespoutaní ve svém díle." - str. 126

2. Seďte na více židlích. Každá bude mít pro vaši tvorbu nečekaný přínos. 

Čas od času s přáteli řešíme, že nemůžeme zůstat rozkročeni mezi třemi různými aktivitami, kvůli kterým nás baví žít. Že se musíme definitivně rozhodnout, čemu budeme věnovat 100 % naší pozornosti, a zbytek zatratit. Často nám to běhání mezi nimi přestane dávat smysl. Učiníme vytoužené rozhodnutí, chvíli držíme....a pak se stejně vrátíme ke klasickému kolečku. Proto pro mě byly následující věty chlácholivým pohlazením po hlavě. I já věřím, že širší rozhled a záběr nabízí spolehlivý zdroj inspirace.
"Pokud máš hned několik vášní, nenech si nakukat, že si mezi nimi musíš vybrat. Nevyháněj je ze svého života, chraň si je. Tomlinson si myslí, že miluješ-li víc různých věcí, musíš každé věnovat svůj čas. Nech je, aby si spolu začaly povídat. Pak se začnou dít zázraky." - str. 127
Není potřeba ve všem vynikat. Vyberme si jednu ze svých vášní, která by nás mohla uživit. Tou se stresujme. Zbytkem se bavme. Odsekejme od svých koníčků ty otravné ambice.

3. Užívejte si, že o vás nikdo neví. Že vás nikdo nezná. 

Můžete totiž experimentovat a beze strachu objevovat, kam až se dá při tvorbě zajít. Když o vás nikdo neví, nemusíme se stresovat zodpovědností člověka, který za své dílo a očekávaný úspěch dostal zaplaceno. Zkoušejte, jak vám sedí různé prostředky vyjádření, žánry a směry. 


Hrajete na zhasnutém hřišti. Tak si ty legendární kličky všech fotbalových velikánů můžete zkoušet, jak dlouho se nám zlíbí. Nedusí vás totiž dychtivé očekávání ostatních. Maximálně tak vaše vlastní :)

4. Dávejte své tvorbě potřebná omezení. Ta vás přenesou přes tvůrčí bloky.

Pro textaře je nejtěžší sedět nad prázdným papírem a vědět, že může napsat cokoliv. Tíha nekonečných možností ho zavalí a on se z nich nevyhrabete ani za týden. Nenapíše nic.

Že tenhle princip funguje, jsem si vyzkoušela už na loňském Webexpu v rámci workshopu Copyherna. Nikdy nenastane ten správný čas, kdy budeme mít dost peněz, času a inspirace. Vždycky budeme mít dost "ale". Já si ta svá dokážu někdy moc hezky hýčkat :) Nicméně to nikdy nevydrží moc dlouho.

"Zní to jako protimluv, ale při kreativní práci znamenají omezení svobodu. Napiš písničku při pauze na oběd. Namaluj obraz jednou barvou. Založ firmu bez kapitálu. Natoč film na iPhone. Poskládej stroj z náhradních dílů. Nehledej výmluvy, proč nemůžeš pracovat."

5. Kopíruj toho, koho obdivuješ. Nekraď jejich nápady, ale úhel pohledu.

V knize se objevují citace desítky slavných umělců, kteří nabádají ostatní ke kopírování idolů. Nejde ale o vykrádání nápadů, jako spíše o analýzu jejich díla a myšlenek. Studium jejich práce nám dá ze začátku návod, jak začít. Co dělat, jaké prostředky použít a jak k tématu přistupovat. Tím, že se budeme snažit zachycovat svou realitu prostředky našich idolů, vytvoříme vlastně pokaždé originál.


Základním principem sice může být čorka, ale okořeněná naším osobitým úhlem pohledu. Když to dobře dopadne, časem to naše dílko vykrade zase někdo jiný, a tak to půjde pořád dokola. Nic nového už se prý vymyslet nedá, tak se můžeme alespoň recyklovat navzájem. Měnit své úhly pohledu a předělávat to, co už bylo jednou hotovo. 

"Začni napodobováním toho, co miluješ. Kopíruj, kopíruj, kopíruj. Na konci téhle řady najdeš sebe sama." - str. 41

Tak já jdu kopírovat, ať je brzy co recyklovat. A držím palce i vám :) 



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zapomenutá Vlasta Vostřebalová Fisherová

Kolektivní bydlení: můj sen ze začátku 20. století

Bláznivá kniha Pornografie se snaží vyrovnat s dráždivou nedospělostí