Sbírejte trefná přirovnání. Proč se copywriterům vyplatí občas krást?

Když jsem byla malá, představovala jsem si spisovatele jako nejuvolněnější lidi na světě. V mých představách seděli za psacím strojem (jsem už starší ročník:) a prsty volně vyťukávali své postřehy na prázdné listy papíru. Jejich myšlenky plynuly přirozeně a lehce. Věděli, co chtějí říct, protože jejich nápady proudily uspořádané a jasné jako .....

Střih.

Sedím za počítačem, každý den posílám své myšlenky na virtuální papír Google Dokumentů. Kromě jiného se často potýkám s tím, že nemůžu najít přilehavá přirovnání. Něco, co není jasné jako "facka" nebo "blesk z čistého nebe". Klient vás platí za kreativní text, který pomůže jeho účelům. Aby byl text tvořivý, musí obsahovat jiné stylistické prvky než ohraná klišé. Tady se vracíme k poslední větě z prvního odstavce:

"jasné jako...."

Takhle často vypadá začátek mého konce. Sedím za stolem, hraji všechny ty hry z Copyherny (více o nich tady) a stejně to šťavnaté a výstižné přirovnání nepřichází. Kamenem úrazu je většinou čas. Ne všichni jsou ochotní na dobrý text počkat. Jenže co s tím?

Čtěte beletrii a poezii. Vyzbrojí vás neotřelými přirovnáními a ostatními stylistickými majstrštyky

Nejlépe ze všech knih funguje beletrie a poezie. Otto Bohuš na svém školení Pište jako pornomagnát doporučuje číst ty největší z literárních klasiků. Právě pro bohatost jejich jazyka. Ale i mezi současnými knihami najdete kousky, které vás stylem psaní doslova osvítí.

Sáhněte po dobré knize a při lustrování jednotlivých stránek budete jen žasnout nad tím, jak výstižně se dá popsat realita. Bez otravného opakování frází, které jsme se učili na základní škole během psaní slohu. Ne nadarmo se říká, že když chcete dobře psát, musíte hodně číst.



Knihy vás naučí vnímat realitu všemi smysly. Obohatí nejen slovní zásobu, ale i vnitřní život

V dobrých knihách totiž nenajdete jen překvapivé řetězce slov, ale hlavně si během čtení přenastavujete svůj stereotypní mindset. Mozek se naučí očima různých autorů vnímat realitu z úplně jiných úhlů. Vaše představivost se rozjede na plné obrátky, přemýšlení překoná zkostnatělé bariéry a váš styl bude mnohem barvitější. Tohle vás žádná copywriterská a spisovatelská příručka nenaučí.


Vypisujte si oblíbené obraty z knih. Můžete se jimi inspirovat v horkých chvilkách tvůrčí krize

Osobně si určité pasáže z knih čtu třeba i desetkrát. Zejména ty, kde se autorovi podaří slovy vystihnout něco, co pro mě doteď bylo pouze pocitové, nehmatatelné. Kdy se najednou z určitého vjemu stane jasně definovaná myšlenka, která je tak přesná, až mě mrazí.

Jako dítě jsem tuhle dovednost poctivě trénovala. Hrála jsem si se slovy tak dlouho, než jsem byla schopná přesně vystihnout nejjemnější nuance zamýšleného pocitu. Postupem let jsem kvůli studiu a práci neměla na trénování čas, takže jsem o tu schopnost přišla. Musela jsem dočasně přistoupit k záložnímu plánu.

Vypisuji si všechny nevšední obraty z knih a průběžně se k nim vracím. Pokud také píšete, určitě to zkuste. Vytvořte si svůj vlastní seznam slovních spojení, která vás fascinují. Můžete si je psát do diáře, pořídit si na to speciální notes nebo si je vypisovat do nějaké šikovné on-line aplikace. Uvidíte, že se budou hodit. Nejdříve jen "kradete" pro inspiraci, ale časem se naučíte generovat svá vlastní geniální připodobnění. Přesně jak říká Austin Kleon ve své knize.


Pro inspiraci přikládám pár přirovnání ze svého seznamu


Witold Gombrowicz - Ferdydurke

Byl jsem fascinován jako ptáče pohledem hada (str. 14) 

Minuty tížily jako hodiny, vteřiny se vlekly a já se cítil nevhodně jako moře, které by někdo chtěl vypít brčkem. (str. 21)

Na toto heslo se všechna těla žáků zachvěla, povstala a srazila se do houfu jako koroptve (str. 43) 

Vytřeštil oči a sedl si, jako by se hroužil do jakési bezedné propasti. (str. 47)

Ne, nevykládejte mi o těch vašich rýmovaných bolestech, které polykáme hladce jako ústřice, nevykládejte mi o cukrátkách hanby, čokoládovém krém uhrůzy, zákuscích bídy, bonbónech utrpení a poutkách zoufalství (str. 143).

Domky, stromy a kůly v plotě stály spořádaně jako podle pravítka (str. 184). 


Witold Gombrowicz - Pornografie

ta chorá myšlenka zavánějící špitálem, ta degenerovaná a zdivočelá mylšenka, odporná myšlenka intelektuála vybuchla jako rozkvetlý keř omamnou vůní, ano byla úžasná! (str. 159)

Ta myšlenka se mnou začala houpat jako loďka na širém moři a já ochopil, že už jsem ztratil pevninu z očí (str. 158)

Ten zvláštní mužský cynismus mě otrávil jako cigarety (str. 154)

Kašlal na to, jestli ho mám rád nebo ne... a neměl mě rád...tonul v oceánu averze (str. 154)

Ležel jako kláda (153)


Jiří Kolář - Dny v roce

Tuhle básnickou sbírku sežete spíše v antikvariátu. Já jsem si pro ni zašla do knihovny.


štědřejší nežli podzim

k upálení pravdivý

křik zalehl světnici

ulice vymetená jako kastról pominutého psa (str. 39)

nelítostný jako počasí

dětsky praktická (str. 88)

úder kapky deště (str. 93) 

zima mého pláče (str. 93)




Sylvie Plathová - Pod skleněným zvonem 

Knihu vydalo nakladatelství Argo a seženete ji třeba v Kosmasu.


Připadala jsem si strašlivě nehybná a prázdná, asi jako oko uragánu, když se tupě pohybuje vpřed, zatímco kolem něj se všechno vaří. (str. 8)


Letní poklid přejížděl po všem svou konejšivou rukou jako smrt. (str. 110)


Ruka se posunula o pár centimetrů, ale pak se stáhla a znehybněla. Silou vůle jsem ji znovu přiblížila ke sluchátku, ale tentokrát se zastavila, jako by narazila na skleněnou stěnu. (str. 115)


Zalezla jsem si mezi matraci a člouněnou kostru postele a nechala na sebe matraci dopadnout jako náhrobní kámen. (str. 119)


Kdykoli jsem se pokusila na něco soustředit, moje mysl sklouzla jako nějaký bruslař do nesmírné prázdnoty a roztržitě tam dělala jednu piruletu za druhou. (str. 140)


Viděla jsem žraločí zuby a velrybí kosti rozeseté po dně jako náhrobky. (str. 147)


Tma mi připadala hustá jako samet. (str. 161)


To, že ty skleničky jsou opravdové, jsem si uložila do paměti jako veverka oříšek. (str. 179)


Pak mi položila něco na jazyk, já se do toho v panice zakousla a v tu chvíli mě tma smázla jako křídový nápis z tabule. (str. 203)

To ticho mě deprimovalo. Přitom to nebylo ticho normálního ticha. Bylo to moje vlastní ticho. (str. 23)


Kolem mě se vznášel pokoj, jakoby židle, stolky a stěny ze soucitu s mou náhlou indispozicí odložily svou tíhu. (str. 49)


Připadala jsem si jako závodní kůň ve světě, kde nejsou žádná závodiště nebo jako univerzitní fotbalový šampión, který se najednou musí vyrovnávat se skutečností Wall Streetu a s formálním oblekem a z jehož slavných dnů mu zbývá jenom malý zlatý pohár na krbové římse, s vyrytým datem jako na náhrobním kameni. (str. 77)


George Orwell - Na dně v Paříži a Londýně

I tuhle knihu vydalo nakladatelství Argo a koupit ji můžete taky v Kosmasu


Ve všech služebních prostorách zahnívala nečistota - tajná žíla špíny se táhla celým tím slavným a nazdobeným hotelem stejně jako střeva v lidském těle. (str. 91)



Před kostelem čekalo asi sto mužů; byly to špinavé existence, které se slétly z široka daleka jako vosy na bonbon, když se doslechly novinu o bezplatném čaji. (str. 201)








Rupi Kaur - Mléko a med

Indicko-kanadská básnířka své básně nejdříve zveřejňovala na sociálních sítích Tumbrl a Instagram. Až následně dostaly knižní podobu. V Čechách ji vydalo nakladatelství Omega

Jen myšlenka na tebe
mě nutí roztáhnout nohy
jako stojan s plátnem
lačnícím po umění (str. 57)

Musel jsi vědět
že jsi tu špatně
když jsi prsty zabořenými ve mně 
jako v úlu 
marně pátral po medu (str. 101)

Ztrácím tě jako řasy
postupně a nenápadně (str. 135)




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zapomenutá Vlasta Vostřebalová Fisherová

Spisovatel Witold Gombrowicz nasazuje umění i dospělosti "prdelku"

Kolektivní bydlení: můj sen ze začátku 20. století